rutland ježek, advokátní kancelář

rutland ježek, advokátní kancelář k nakládání s odpady a biomasou v České republice

Praha 8. 6. 2012

 

Politika nakládání s odpady a možnost obchodování s nimi v České republice

 

Evropský parlament v roce 2008 přijal Směrnici o odpadech (75/442/EC), na základě které byl novelizován zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. V těchto přepisech jsou stanoveny základní principy politiky nakládání s odpady, hierarchicky:

 

1) Předcházení vzniku odpadů
2) Opětovné použití
3) Materiálové využití (recyklace)
4) Jiné využití (např. energetické)
5) Odstranění (skládky)

 

Standardy nakládání s odpady v České republice v porovnání s jinými státy EU

 

Česká republika je členským státem Evropské unie, proto do svého právního řádu musela implementovat požadavky obsažené v relevantních směrnicích, zejména ve Směrnici o odpadech a Směrnici o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

 

I přesto jsou v současné době v České republice pouze 3 spalovny odpadů a většina odpadu se stále ukládá na skládkách, což je v porovnání s vyspělejšími státy EU alarmující. Nicméně vláda v poslední době přehodnotila svůj postoj k politice nakládání s odpady a začala finančně podporovat jeho energetické využití (což bylo před rokem 2010 nepředstavitelné).

 

Obchodovat s odpady je zásadně povoleno, jelikož tato komodita je považována za zboží (i podle judikatury ESD). Ovšem přivážet odpad ze zahraničí je možno pouze na základě povolení Ministerstva životního prostředí České republiky.

 

Odpad jako obnovitelný zdroj energie

 

Podle českého právního řádu se biomasou mimo jiné rozumí biologicky rozložitelná část průmyslového nebo komunálního odpadu. Za obnovitelný zdroj energie z odpadů je považována pouze tato biologicky rozložitelná část, což vede k tomu, že pouze tato část je předmětem státní podpory.

 

Biologicky nerozložitelná část se považuje za sekundární zdroj energie, který je možné spalovat, ale není předmětem státní podpory.

 

Státní podpora výroby energie z biomasy a jiných obnovitelných zdrojů

 

Výrobci „zelené" energie si mohou vybrat buď mezi tzv. zelenými bonusy, nebo garantovanými výkupními cenami. Oproti tomu výroba solární energie je zatížena zvláštní daní (viz níže).

 

Zelené bonusy

 

Zeleným bonusem je bonus přičtený k tržní ceně energie, který je poskytován výrobci energie z obnovitelných zdrojů (zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie). Výrobce je oprávněn získat tento bonus za prodej elektřiny kterémukoliv odběrateli nebo obchodníkovi s elektřinou, a to od operátora dané distribuční sítě.

 

Výkupní ceny

 

Pokud si výrobce energie jako státní podporu vybere výkupní ceny, distributor od něj bude povinen odebírat veškerou vyrobenou elektřinu. Stát garantuje výkupní ceny na dvacet let, přičemž přesnou výši pro každý následující rok stanoví Energetický regulační úřad s tím, že ji oproti předešlému roku nesmí snížit o více než 5 %.

 

Dotace

 

Jak již bylo uvedeno výše, stát je v současné době ochoten poskytnout dotaci pro stavbu spalovny odpadů jednak prostřednictvím fondů EU, Státního fondu životního prostředí, popř. Operačního programu Podnikání a inovace Ministerstva průmyslu a obchodu.

 

Solární daň

 

Pro výrobu elektřiny prostřednictvím solárních panelů byla stanovena zvláštní daň, která byla zavedena po nárůstu počtu příjemců státních benefitů v posledních letech. Nicméně tato daň se nijak nedotýká výrobců energie z jiných obnovitelných zdrojů, avšak může naznačovat, že v budoucnu se podmínky poskytování „zelených podpor" mohou měnit v návaznosti na aktuální situaci na trhu.

 

Rozdíl mezi spalování a zplyňováním

 

Odpad může být mimo spalování energeticky využíván i formou zplyňování, ovšem podle platných a účinných předpisů se na tyto způsoby využívání odpadu vztahují stejné podmínky (§ 2 nařízení vlády č. 197/2003 Sb.).